Kraje na Slovensku s lepším životním prostředím mají vyšší HDP.
. Kraje na Slovensku s lepším životním prostředím mají vyšší HDP. Ekonomická aktivita a ochrana životního prostředí nejsou v rozporu, ale naopak.
Kvalitní životní prostředí přináší impuls pro ekonomiku. Ukazují to zjištění datové analýzy provedené z údajů z oblastí vzdělávání, dopravy, životního prostředí a financování vyšších územních celků (VÚC).
Sorry, the video player failed to load. (Error Code: 101102)
Kraje však nevědí exaktně určit, jaké zdroje alokují na tvorbu politiky ochrany životního prostředí. Celkový stav informování veřejnosti o stavu životního prostředí na území kraje je velmi slabý, avšak některé kraje projevují tendenci zlepšovat informování široké veřejnosti.
Ekonomická situace regionů se zlepšuje
„Analýza má napomoci zvyšování efektivnosti samosprávných krajů pomocí porovnávání. Má motivovat kraje na využívání dat při tvorbě veřejných politik, zvýšit veřejný zájem o kvalitní služby veřejné správy,“ uvedl na úterní tiskové konferenci generální ředitel konference ITAPA Michal Ivantyšyn. Celková ekonomická situace v regionech Slovenska se zlepšuje. Přetrvávají regionální odlišnosti, kdy se zároveň relativní rozdíly mezi regiony nezmenšují.
Data ukázala, že vyšší růst HDP na regionální úrovní souvisí s velikostí výzkumu v regionu. Jako nejrychlejší cesta na růst lokálního HDP v krajích se ukazuje podpora investic do výzkumu a vývoje, které mají mnohem větší souvislost s HDP než jiné typy investic. Celkové zdroje, které mají kraje k dispozici, narůstají a stejnou tendenci má i celkové finanční zdraví krajů.
Kvalita škol ve zprávě krajů má tendenci narůstat, stejně jako narůstají finance vynakládány na školství. „Existuje poměrně silná závislost mezi kvalitou škol spravovaných krajem a množstvím financí, které kraj alokuje na školy. Kraje mají významné rozdíly v efektivitě rozvržení zdrojů při zvyšování kvality škol.
Krácení investici do školství se nevyplatí
Přestože z roku na roku absolutně investice do krajů narůstají, jsou další investice do škol ze strany VÚC relativně nízké, respektive zvýšené prostředky jsou častější investované do jiných priorit, ne školství, „pokračoval Ivantyšyn.
Data ukazují, že vlivem toho, že kraje relativně krátí investice do školství, oslabují svůj vlastní budoucí hospodářský růst. Mezi kraji jsou rozdíly v efektivitě toho, jak spravují školy. Nejlepší kraj dokáže lépe investovat jedno euro až 20-krát lépe než nejhorší.
Narůstají investice do silniční infrastruktury, její kvalita ve zprávě krajů však stagnuje. Nejvyšší kvalitu a bezpečnost silnic dosahují všechny kraje během volebního roku. Další rok po volbách mají tendenci cesty spíše zanedbávat. Celkový stav životního prostředí má tendenci se zlepšovat, avšak v některých krajích přetrvává i nadále špatná situace.
