Slovenské domácnosti mají přes 60% finančního majetku uloženého v bankách. Růst cen zboží a služeb je zároveň podstatně vyšší než úrokové sazby nejen na běžných účtech, ale i na termínovaných vkladech. Inflace roste a již pátý rok po sobě převýší úrokové míry na depozitech. Obyvatelé Slovenska přesto odkládají své úspory právě na bankovní účtu, kde jejich hodnota postupně klesá, upozornili více analytici.
„Během posledních čtyř let inflace na Slovensku vždy převýšila úroveň úrokové sazby než na běžných účtech, tak i na termínovaných vkladech,“ přiblížila analytička WOOD & Company Eva Sadovská. Průměrné roční sazby na vkladech s dohodnutou dobou splatnosti od jednoho do dvou let byly podle ní během tohoto období v rozmezí od 0,88% do 1,06%. V případě běžných účtů šlo o ještě nižší úroveň od 0,02% až po 0,04%. Růst cen zboží a služeb se však v letech 2017 až 2020 pohyboval v rozmezí 1,3 až 2,7%.
Podobně to bude iv tomto roce. V březnu a dubnu se inflace s hodnotami 1,4% a 1,6% dostala přes úroveň jednoho procenta, v květnu dosáhla úrovně 2,2% a ceny tak rostly nejrychleji za posledních 12 měsíců. „Připlácet si za pohonné látky a tabák, méně než loni platíme za energie. Ve druhém pololetí by měly být meziročně vyšší už i ceny potravin. Zdražování na Slovensku může ovlivnit také surovinová krize, „upozornila Sadovská. Průměrná inflace na Slovensku pro rok 2021 by podle ní mohla dosáhnout úrovně 1,8%, případně i vyšší.
Podle údajů Národní banky Slovenska (NBS) drží Slováci v bankách přibližně 43 miliard eur. „Nejčastějšími důvody, proč si Slováci ukládají peníze do bank, jsou rezervy na nečekané výdaje, bydlení, ale i zajištění svých dětí. V nemalé míře si však pravidelně šetří i na dovolenou, „vysvětlila Lenka Buchláková, ekonomická analytička FinGO.sk.
Zhruba třetina Slováků má majetek v akciích, dluhopisech či podílových fondech. „Souvisí to s nízkou finanční gramotností. Celkově jsou však lidé v Evropské unii konzervativní a své úspory raději svěřují bankám než kapitálovým trhem, „dodala Buchláková s tím, že v akcích mají Slováci uloženy pouze jedno procento svého majetku. V celém regionu střední a východní Evropy tento typ aktiv tvoří přibližně pět procent, ale na západě je to podle analytičky až čtvrtina celkových finančních aktiv domácností.
Preference Slováků v oblasti investic se ale podle průzkumu finanční společnosti KRUK Česká a Slovenská republika mírně mění. Během posledních tří let se například výrazně snížilo využívání spořících účtů a termínovaných vkladů, když ještě v letech 2018 a 2019 takto ukládalo své peníze více než 60% respondentů, podle aktuálního průzkumu je to již jen 41% Slováků.
Pokles podle průzkumu zaznamenalo i využívání investičních fondů, a to z 20% v roce 2018 na současných 15%. Stejně se z 11% na současných sedm procent snížil zájem o investování do nemovitostí. „Spořící účty a termínované vklady nabízejí v současnosti tak nízké výnosy, že se prakticky nevyplatí jejich využití v porovnání s běžnými účty,“ upozornila generální ředitelka KRUK Jaroslava Palendalová. Vysoké výnosy podle ní neposkytují ani investiční fondy a pokles podílu investic do nemovitostí může souviset s velmi rychlým růstem jejich cen v posledních letech.
Redakce radí: Nechte se inspirovat zajímavými články, tipy a nápady, inspirace není nikdy dost.
